Stránky

Zobrazují se příspěvky se štítkemZahlenění. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZahlenění. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 6. února 2018

Příčiny vzniku alergií a astmatu u dětí


Důvod vzestupu atopie ve všech rozvinutých zemích není zcela jasný. Jako zajímavá se jeví tzv. "teorie hygieny". Dle této teorie jako malé děti vyrůstáme v mnohem čistějším prostředí než dříve, nejsme vystavení tolika bakteriím, a tudíž se náš imunitní systém řádně nevyvíjí. Proto imunitní systém reaguje na běžné podněty, se kterými se potkáváme v každodenním životě, i když by neměl. Patří mezi ně zvířata (srst, peří, sliny), roztoči (nebo přesněji jejich výměšky) a pyl. Velmi pravděpodobně zde hraje roli i očkování. Díky velkému množství používaných vakcín (a jejich čím dál více) se děti nenakazí běžnými dětskými infekcemi (spalničky, plané neštovice, zarděnky atd.) a jejich imunitní systém se řádně nevyvíjí. Z pohledu čínské medicíny tyto dětské nemoci (zejména ty s vyrážkou) ve skutečnosti posilují imunitní systém dítěte a zbavují jej nadbytečného horka. S takovým množstvím očkování se imunitní systém nevyvíjí správně a dítě reaguje na běžné podněty alergickou reakcí.


Příčiny vzniku dětských alergií lze rozdělit do třech hlavních skupin:

Jako první příčinu lze označit nevhodnou stravu. U dítěte pravděpodobně došlo k příliš rychlému nebo nevhodnému zavádění pevné stravy. Pokud postupujeme pomalu a zavádíme jednu potravinu po druhé můžeme snadno vypozorovat jestli některá z nich nezpůsobuje problémy. Pokud se reakce objeví je vhodné počkat do doby než trávení dítěte dospěje. V případě, že to neuděláme, tělo nedokáže potravinu přijmnout a bude na ni reagovat negativně. Příznivému stavu neprospívá ani nadměrná konzumace cukrovinek a sladkostí. Ty způsobí oslabení sleziny a v těle se začne hromadit vlhkost. K té se postupně přidá i horkost a na tomto podkladu se velmi dobře daří kvasinkám a plísním, které se pak dostávají ze střev ven do těla, což způsobí zvýšenou propustnost střev. V krevním oběhu pak dochází k vyvolání imunitních nebo alergických reakcí. Další příčinou vzniku alergií je nadužívání antibiotik, která přispívají k přemnožení kvasinek a plísní. Samostnou kapitolou je slabý imunitní systém z důvodu oslabené konstituce rodičů v době početí. Tuto příčinu západní medicína označuje jako genetický vliv. Pokud měl jeden z rodičů oslabenou konstituci je 30% šance, že dítě bude trpět stejným problémem. Pokud tomu tak bylo u obou rodičů, pravděpodobnost je již 50%. Ať už dojde ke vzniku alergie nebo ekzému z jakéhokoliv důvodu je správná strava nezbytným předpokladem pro další úspěšnou léčbu. K té se využívají obvykle bylinky případně akupunktura a baňkování.


Alergické astma je velmi časté dětské onemocnění a je na vzestupu ve všech rozvinutých zemích. Nazývá se také "časným astmatem”, protože začíná již brzy v dětství. Alergeny vstupují přes nos do průdušek a u citlivých jedinců spustí alergickou odpověď. Děti, které trpí alergickým astmatem, jsou označovány za "atopické". Atopie není nemoc, ale tendence k rozvoji jedné ze tří nemocí. Jsou to alergické astma, atopický ekzém, nebo alergická rýma. Tito jedinci mají výrazně zvýšenou hladinu IgE, který spouští alergickou reakci, jež způsobuje bronchokonstrikci (zúžení průdušek) a tudíž dušnost. IgE také způsobuje "explozi" žírných buněk v průduškách s uvolněním histaminu a prostaglandinu. Ty zase způsobí komplexní zánětlivou reakci, která vede ke chronickému stavu charakterizovanému přecitlivělostí průdušek, sekrecí hlenu a ztluštěním (a proto zúžením) průdušek.

Užívání antibiotik často podporuje vznik zbytkové škodliviny ve formě hlenů, protože sice zahubí bakterie, ale nepročistí horkost a ani nepřemění hleny. Rodiče pak mají pocit, že se dítě uzdravilo (horečka opadne), zatímco se ve skutečnosti v plicích usazují zbytkové hleny. Vznik zbytkové škodliviny je u dětí velmi běžný, a to zejména při použití antibiotik na infekci horních cest dýchacích. Zbytková škodlivina může být zadržována v plicích, v dutinách, v uších nebo v krku. Díky ní dochází u dítěte k opakovaným infekcím horních cest dýchacích. Pokud jsou znovu použita antibiotika, jen se tím zbytková škodlivina upevní, čímž vzniká začarovaný kruh a zhoršení celé situace. V mnoha případech se pak později u dítěte diagnostikuje "astma" a nasadí bronchodilatancia (léky rozšiřující průdušky, tj. úlevová antiastmatika) a inhalační steroidy - zejména pokud dítě kašle během noci. A to je velká škoda, neboť tím je dítě odsouzeno k letům inhalování steroidů kvůli něčemu, co ve skutečnosti není "astma", ale prostá obstrukce dýchacích cest plic hleny. Čínská medicína je v těchto případech velmi efektivní a může dítě od mnoha let inhalování steroidů zachránit. 

čtvrtek 6. února 2014

Horké nebo chladné dítě?

Základem pro diagnostiku dětí podle čínské medicíny je stanovení, jestli je dítě tzv. horké nebo chladné. Tento princip pomáhá správnému stanovéní léčby, ale je užitečný také při prevenci a to především u stravování. Vhodným zacházením s dítětem a dohledem nad jeho stravováním mu mohou rodiče pomoci rozvinout jeho potenciál a naopak vyrovnat slabé stánky.


Horké dítě: Načervenalá barva obličeje, dítěti je spíše teplo, v noci se rádo odkopává, má sklony k neklidu a rozčiluje se kvůli maličkostem. Bývá vzteklé a často hněvem celé zrudne, rádo trucuje. Kůže je často suchá, mohou se objevovat exémy, tváře jsou červené a šupinaté. Má skon k atopickému exému a zácpě.

Chladné dítě: Bledá, nažloutlá pleť v obličeji, chladné ruce a chodidla, sklony k průjmu nebo řídké stolici s nestrávenými zbytky potravin, náchylné k nachlazení.  Bývá častěji unavené a ospalé. Hodně a rádo jí.  Má často chuť na sladké, je ustrašené a vystupuje nesměle.

Vhodné obiloviny pro dítě horkého typu: dlouhozrná rýže, pšenice a špalda. Není vhodné podávat oves.

Vhodné obiloviny pro dítě chadného typu: proso, sladká rýže, amarant, polenta, ječmen, oves.


čtvrtek 1. srpna 2013

Výživa kojenců a dětí


Tradiční čínská medicína vnímá děti jako nevyzrálé organismy a většina dětských zdravotních obtíží má původ právě v této nevyzrálosti. Především zažívání není u dětí dostatečně silné a úplné, proto může snadno dojít k jeho poškození v důsledku nevhodné stravy. To vysvětluje, proč  děti tak často trpí kolikou, zvracením, průjmy, poruchami trávení a bolestmi břicha. Dobrou zprávou je, že děti se z nemocí obvykle snadno a rychle uzdraví. Důležité je, ale porozumět významu stravy pro dětský organismus.

Dle čínské medicíny je strava u dětí hlavní příčinou všech onemocnění. Zažívání dětí se vyvíjí do jejich 5 až 6 let a do té doby můžeme jejich stravováním mnoho vylepšit nebo také pokazit.

Proces trávení si můžeme představit podobně jako proces pálení alkoholu. Žaludek je nádrž na kvašení ve které se jídlo hromadí a pod ním jsou umístěna kamna v podobě sleziny. Pro trávení je tedy nezbytné teplo tak zvaný yang sleziny, který funkci zahřívání obstarává. Výsledkem tohoto procesu je tvorba qi a krve, která je pro fungování organismu nezbytná. Odpadní materiál se hromadí v žaludku a střevech. Důsledkem může být nafouknuté břicho, bolesti v oblasti žaludku, zácpa, průjem a zvracení. Odpadní zbytky se mohou dostat také do jiných částí těla a způsobit tak tvorbu vlhkosti. Sražená vlhkost způsobuje tvorbu hlenu, což není nic jiného než zbytky nestrávené potravy. Vytvořené hleny mají tendenci hromadit se v plících. A odtud je už jen krůček ke vzniku ucpaného nosu, slzení, rýmě, kašli nebo astmatu.

Pokud dítě trpí rýmou, kašlem a alergiemi a bolestmi ucha, je to většinou způsobeno nevhodnou západní stravou. Změnou stravy je možné většině dětských nemocí předejít nebo alespoň je výrazně omezit.


Kojení

Nejlepší stravou pro dítě je kojení. Mateřské mléko má správnou teplotu i konzistenci. I přes to mohou kojené děti trpět kolikou. Jak je to možné? Problém je v tom, že i dobrých věcí může být nadbytek. Slezina dítěte v případě krmení na požádání nestíhá zpracovávat potravu a ta pak stagnuje, což vede k zažívacím potížím. Cestou z kruhu ven je krmení dle časového rozpisu. Kojenec by měl dostat 60-90 ml mléka každé 4 hodiny. Musíme brát ale ohled na individuální potřeby dítěte. Moje osobní zkušenost je, že nechat dítěti minimálně interval 2-3 hodiny mezi jednotlivým krmením je dobrá cesta jak se kolice vyhnout.


Co dělat, když je mléka málo?

Některé potraviny dokáží v případě nedostatku mléka po porodu laktaci zvýšit. Patří mezi ně papája, černý sezam, tmavé pivo, šunka a buráky.

Recepty na podporu tvorby mléka:
  • smícháme fenykl, anýz a kmín ve stejném poměru. Rozemeleme 1 čajovou lžičku směsi a smícháme ji s půllitrem vody, povaříme 10-15 min a scedíme
  • čaj z ječmene
  • ovesný čaj
  • polévka z kapra
  • rozvařené fazolky adzuki na kaši

Co dělat, když žena nemůže kojit?

Samozřejmě je možné použít umělé mléko. V Asii se ovšem jako náhražka mateřského mléka používá rýžová polévka.

Recept:
Lze ji připravit z 1 dílu rýže a 6 dílů vody. Vše vaříme na mírném ohni několik hodin nejlépe přes noc. Směs lze naředit horkou vodou pokud je příliš hustá a před nalitím do láhve se musí přecedit a odstranit tak zbývající rýžová zrna. Pro přípravu kojenecké rýžové polévky doporučuji bílou rýži, která je lépe stravitelná  než hnědá.

Zavádění příkrmů

Ideálním obdobím pro zavedení příkrmů je věk kolem 5 nebo 6 měsíců, kdy dítě začne samo sahat po jídle rodičů. Chybou je začínat s příkrmy příliš brzy kdy na to dítě ještě není připraveno. Stejně tak není dobré začít podávat mnoho pokrmů příliš rychle za sebou. Začneme-li podávat pevnou stravu dříve, než je na to trávící trakt dítěte připraven, nedojde ke zpracování potravy, ale naopak ke stagnaci, tvorbě vlhkosti a  hlenů.

Dle zásad čínské medicíny bychom měli podávat dítěti k jídlu pouze vařená jídla o teplotě 38 stupňů. Potrava by měla mít přibližně teplotu jako lidské tělo. V žádném případě bychom dítěti neměli podávat studené, ledové nebo mražené pokrmy a nápoje. 
Proces trávení je založen na teplé přeměně, která probíhá díky jangové qi sleziny. Studené, ledové a mražené jídlo oslabuje a poškozuje trávení a slezinu, protože vyžaduje příliš energie na ohřátí potravy. Špatná zpráva je, že kvalita jin zůstává v jakémkoliv zmraženém jídle přítomna i po rozmražení a uvaření. Pro dětský organismus to znamená nadměrnou zátěž při trávení, které je takovou stravou dlouhodobě oslabováno. Takto krmené děti mohou být častěji nachlazené, unavené, trpět zažívacími potížemi, nadýmáním nebo žaludečními křečemi.
Veškerá potrava by měla být rozmělněná na kaši. Dále bychom měli dětem podávat výhradně vařené potraviny. Proces trávení je v čínské medicíně připodobněn k procesu vaření. Pokud má potrava podobu polévky teplé 38 stupňů, je pro dítě snadno stravitelná.


Postup zavádění příkrmů

Prvním jídlem po mateřském mléce by měla být ředěná rýžová polévka viz. výše. Při zavádění pevné stravy je důležité podávat nové potraviny jednotlivě. Nově zavedenou potravinu bychom měli dítě krmit nějakou dobu a pozorovat, jestli nezpůsobila nežádoucí reakci jako zvracení, kolika, zácpa nebo řídká stolice. Pokud se něco takového objeví je potřeba potravinu okamžitě vyřadit a zkusit znova zavést za pár týdnů nebo raději po měsíci. V případě, že se celý týden po zavádění nové potraviny neprojeví příznaky nestravitelnosti můžeme zkusit jinou potravinu. Zavádění potravin tímto způsobem můžeme předejít vzniku alergií.

Jako další potraviny mohou být do jídelničku zařazeny různé druhy vařené zeleniny jako např. mrkev, brambory, zelené fazole nebo hrášek.

neděle 28. července 2013

Jak zdravěji jíst...


Dietetická doporučení dle čínské medicíny přináší spoustu praktických rad využitelných pro moderní zdravý životní styl. Nejedná se o dogmatickou dietu, která vyžaduje jíst jen bambusové výhonky a tofu. Její poznatky jsou aplikovatelné v jakékoliv kuchyni. Stačí mít základní znalosti o potravinách jako je jejich teplota a chuť, správném způsobu přípravy a jejich sezónním využití. Je logické, že potraviny, které konzumujeme v jejich sezóně nebo ty, které jsou vypěstovány v domácích podmínkách přispějí k dobré kondici organismu lépe než např. dovážené citrusové plody a rajčata ze supermarketu. O tom, že tato doporučení fungují se nejlépe přesvědčíme tak, když zkusíme nějakou dobu jíst jinak a zdravěji a naše tělo nám pak samo naznačí jaké jídlo mu vyhovuje a které naopak ne. Výsledky stravování dle čínské medicíny pravděpodobně neuvidíte za pár týdnů, ale jakmile jich jednou dosáhnete budou přetrvávat po celý život.
Pravidlo, že v jednoduchosti je síla, lze uplatnit i v čínské medicíně, proto si vybíráme taková jídla po kterých nám je lépe než před nimi.

Základní pravidla zdravého stravování dle TCM:

1.      Preference vařené zeleniny a tepelně upraveného ovoce 

2.      Ovoce a zelenina našich zeměpisných šířek – ideálně v BIO kvalitě  

3.      Maso ANO v rozumném množství (ideálně vařené nebo dušené  s přidáním čerstvého zázvoru pro zvýšení stravitelnosti)

4.      Potraviny jíst pokud možno čerstvé – preference sezónní stravy

5.      Nevynechávat snídaně (ideální je snídat polévku, zeleninová jídla,  obilná jídla se zeleninou,  s vejcem nebo ořechy, zelenina s luštěninami nebo obilná kaše s kompotem)

6.      Chut' na sladké zahnat slunečnicovými semínky nebo sušeným ovocem a ořechy 

7.      Po ránu na lačno vypít hrnek převařené vody z vodovodu, lze popíjet kdykoliv během dne

8.      Vyhýbat se mraženým potravinám a jejich ohřívání nebo vaření v mikrovlnné troubě  

9.      Eliminovat mléčné výrobky a fast food  

10.  Pestrá a pravidelná strava (3x – 4x denně)

11.  Každé sousto pořádně 10x až 15x rozžvýkat

Čínská medicína nenabízí pouze universální rady o stravování, ale zaměřuje se mnohem hlouběji. Přináší individuální  stravovací doporučení dle konstituce každého jedince. A rovněž stravovací doporučení v případě nemoci.
Základních typů fyzické konstituce je 6 a pro každý z nich platí jiná stravovací pravidla. Tímto se čínská medicína odlišuje od jakýchkoliv jiných dietetických doporučení či programů, které jsou obvykle  pro všechny stejné.


Jak "posílit střed"? 


V čínské medicíně je kladen velký důraz na funkční zažívání a trávení. V tradičním čínském pojetí je zodpovědný za tuto funkci orgán sleziny a žaludku. Pro posílení těchto orgánů by se měly konzumovat především vařené a lehce stravitelné pokrmy. Použité potraviny by měly spadat převážně do skupiny neutrálních a teplých potravin a měla by u nich převládat jemně sladká chuť. Všechny tyto požadavky splňují např. plnohodnotné obilniny, mnoho druhů zeleniny, luštěniny, maso a ryby.




5 kroků k posílení středu:
  • Začít den správnou snídaní - nejvhodnější čas pro snídani je mezi 7 a 9 hodinou. Snídaně nemusí být velké jídlo, ale měla by zajistit dostatečnou energii pro dopolední aktivity. Je dobré přihlédnout k sezóně, což znamená že chladnější jídla jako ovoce nebo jogurt mohou byt konzumovány v teplejším počasí a teplá jídla jako kaše a polévky spíše při chladnějším. 
    • Pár rychlých nápadů na výběr: ovesná kaše s jablky a skořicí, rýžová kaše s meruňkami a mandlemi, míchaná vejce s rukolou nebo špenátem, miso polévka s tofu, ovocný salát s ořechy.
  • Vyhýbat se velkým jídlům pozdě v noci - konzumace velkých jídel pozdě v noci před spaním oslabuje zažívací systém, protože jeho energie je v tuto dobu téměř na minimu. Zažívací problémy, které tak vznikají se projevují pocitem nafouknutí a plnosti po ránu a mohou vést k chronickým zažívacím problémům.
  • Jíst pravidelně - nepravidelná strava a množství jídla jsou škodlivá pro efektivní fungování zažívání. Není potřeba striktně dodržovat čas, ale vynecháváni jídel, pocity vyhladovění a následného přejídání mají za následek oslabené zažívání.
  • Dostatečný přísun tekutin - malé množství teplé tekutiny (např. zelený čaj) spolu s jídlem posilují efektivní trávení, nicméně více než jeden nebo 2 šálky tekutiny obzvláště pokud jsou ledově vychlazené zažívání poškozují. Ideální je konzumovat tekutiny mezi jídly v teplé nebo pokojové teplotě. Malé množství vína má zahřívací efekt, pokud se konzumuje spolu s jídlem.
  • Užít si jídlo - je důležité nezapomínat na to, že naše tělo je nastaveno k tomu, aby si jídlo užilo. Náš jazyk je předurčen k tomu, aby si vychutnal různé chuti a naše smysly vnímají vůně a produkují sliny. Posedět si v pohodě u snídaně, obědvat v klidu mimo pracovní stůl a večer si užít jídlo s rodinou bez sledování televize posílí naši radost z jídla a rovněž poslouží k lepšímu a zdravějšímu zažívání.