Stránky

úterý 20. února 2018

Borůvkové muffiny bez lepku, cukru, vajec a mléčných výrobků

Pokud stejně jako já dodržujete určitá dietní omezení a čas od času vás honí mlsná, možná se tento recept bude hodit. :-) Je to docela rychlovka a výsledek předčí očekávání.



Co budete potřebovat:
  • 4 vejce (nahradila jsem tzv. náhražkou vajec, možná by šel použít i banán, vyzkouším příště)
  • 1/2 hrnku rozpuštěného kokosového oleje, lze dát i ghee
  • 1/4 hrnku jablečného pyré bez cukru
  • 1/3 hrnku medu (dala jsem míň a nejsou moc sladké)
  • 2 lžičky vanilky
  • 2 lžičky Bio jablečného octa
  • 2/3 hrnku kokosové  mouky
  • 1/2 lžičky sody
  • 1/4 lžičky soli
  • 1/2 hrnku borůvek (čerstvé lepší, ale v nouzi lze použít mražené)
  1. Troubu zapnout na 180 stupňů.
  2. Do velké  mísy smíchat vejce, kokosový olej, jablečné pyré, med, vanilku a jablečný ocet.
  3. Přidat kokosovou mouku, sodu, sůl a promíchat. Přidat borůvky a znova promíchat.
  4. Hotové těsto rozdělit do plechu na pečení muffinů nebo jako já v nouzi do papírových košíčků. Neplnit až nahoru, ale jen do 2/3.
  5. Pečte cca 17 minut. 
Dobrou chuť!

úterý 6. února 2018

Příčiny vzniku alergií a astmatu u dětí


Důvod vzestupu atopie ve všech rozvinutých zemích není zcela jasný. Jako zajímavá se jeví tzv. "teorie hygieny". Dle této teorie jako malé děti vyrůstáme v mnohem čistějším prostředí než dříve, nejsme vystavení tolika bakteriím, a tudíž se náš imunitní systém řádně nevyvíjí. Proto imunitní systém reaguje na běžné podněty, se kterými se potkáváme v každodenním životě, i když by neměl. Patří mezi ně zvířata (srst, peří, sliny), roztoči (nebo přesněji jejich výměšky) a pyl. Velmi pravděpodobně zde hraje roli i očkování. Díky velkému množství používaných vakcín (a jejich čím dál více) se děti nenakazí běžnými dětskými infekcemi (spalničky, plané neštovice, zarděnky atd.) a jejich imunitní systém se řádně nevyvíjí. Z pohledu čínské medicíny tyto dětské nemoci (zejména ty s vyrážkou) ve skutečnosti posilují imunitní systém dítěte a zbavují jej nadbytečného horka. S takovým množstvím očkování se imunitní systém nevyvíjí správně a dítě reaguje na běžné podněty alergickou reakcí.


Příčiny vzniku dětských alergií lze rozdělit do třech hlavních skupin:

Jako první příčinu lze označit nevhodnou stravu. U dítěte pravděpodobně došlo k příliš rychlému nebo nevhodnému zavádění pevné stravy. Pokud postupujeme pomalu a zavádíme jednu potravinu po druhé můžeme snadno vypozorovat jestli některá z nich nezpůsobuje problémy. Pokud se reakce objeví je vhodné počkat do doby než trávení dítěte dospěje. V případě, že to neuděláme, tělo nedokáže potravinu přijmnout a bude na ni reagovat negativně. Příznivému stavu neprospívá ani nadměrná konzumace cukrovinek a sladkostí. Ty způsobí oslabení sleziny a v těle se začne hromadit vlhkost. K té se postupně přidá i horkost a na tomto podkladu se velmi dobře daří kvasinkám a plísním, které se pak dostávají ze střev ven do těla, což způsobí zvýšenou propustnost střev. V krevním oběhu pak dochází k vyvolání imunitních nebo alergických reakcí. Další příčinou vzniku alergií je nadužívání antibiotik, která přispívají k přemnožení kvasinek a plísní. Samostnou kapitolou je slabý imunitní systém z důvodu oslabené konstituce rodičů v době početí. Tuto příčinu západní medicína označuje jako genetický vliv. Pokud měl jeden z rodičů oslabenou konstituci je 30% šance, že dítě bude trpět stejným problémem. Pokud tomu tak bylo u obou rodičů, pravděpodobnost je již 50%. Ať už dojde ke vzniku alergie nebo ekzému z jakéhokoliv důvodu je správná strava nezbytným předpokladem pro další úspěšnou léčbu. K té se využívají obvykle bylinky případně akupunktura a baňkování.


Alergické astma je velmi časté dětské onemocnění a je na vzestupu ve všech rozvinutých zemích. Nazývá se také "časným astmatem”, protože začíná již brzy v dětství. Alergeny vstupují přes nos do průdušek a u citlivých jedinců spustí alergickou odpověď. Děti, které trpí alergickým astmatem, jsou označovány za "atopické". Atopie není nemoc, ale tendence k rozvoji jedné ze tří nemocí. Jsou to alergické astma, atopický ekzém, nebo alergická rýma. Tito jedinci mají výrazně zvýšenou hladinu IgE, který spouští alergickou reakci, jež způsobuje bronchokonstrikci (zúžení průdušek) a tudíž dušnost. IgE také způsobuje "explozi" žírných buněk v průduškách s uvolněním histaminu a prostaglandinu. Ty zase způsobí komplexní zánětlivou reakci, která vede ke chronickému stavu charakterizovanému přecitlivělostí průdušek, sekrecí hlenu a ztluštěním (a proto zúžením) průdušek.

Užívání antibiotik často podporuje vznik zbytkové škodliviny ve formě hlenů, protože sice zahubí bakterie, ale nepročistí horkost a ani nepřemění hleny. Rodiče pak mají pocit, že se dítě uzdravilo (horečka opadne), zatímco se ve skutečnosti v plicích usazují zbytkové hleny. Vznik zbytkové škodliviny je u dětí velmi běžný, a to zejména při použití antibiotik na infekci horních cest dýchacích. Zbytková škodlivina může být zadržována v plicích, v dutinách, v uších nebo v krku. Díky ní dochází u dítěte k opakovaným infekcím horních cest dýchacích. Pokud jsou znovu použita antibiotika, jen se tím zbytková škodlivina upevní, čímž vzniká začarovaný kruh a zhoršení celé situace. V mnoha případech se pak později u dítěte diagnostikuje "astma" a nasadí bronchodilatancia (léky rozšiřující průdušky, tj. úlevová antiastmatika) a inhalační steroidy - zejména pokud dítě kašle během noci. A to je velká škoda, neboť tím je dítě odsouzeno k letům inhalování steroidů kvůli něčemu, co ve skutečnosti není "astma", ale prostá obstrukce dýchacích cest plic hleny. Čínská medicína je v těchto případech velmi efektivní a může dítě od mnoha let inhalování steroidů zachránit.