Tradiční čínská medicína vnímá děti jako nevyzrálé organismy a většina dětských zdravotních obtíží má původ právě v této nevyzrálosti. Především zažívání není u dětí dostatečně silné a úplné, proto může snadno dojít k jeho poškození v důsledku nevhodné stravy. To vysvětluje, proč děti tak často trpí kolikou, zvracením, průjmy, poruchami trávení a bolestmi břicha. Dobrou zprávou je, že děti se z nemocí obvykle snadno a rychle uzdraví. Důležité je, ale porozumět významu stravy pro dětský organismus.
Dle čínské medicíny je strava u dětí hlavní příčinou všech onemocnění. Zažívání dětí se vyvíjí do jejich 5 až 6 let a do té doby můžeme jejich stravováním mnoho vylepšit nebo také pokazit.
Proces trávení si můžeme představit podobně jako proces pálení alkoholu. Žaludek je nádrž na kvašení ve které se jídlo hromadí a pod ním jsou umístěna kamna v podobě sleziny. Pro trávení je tedy nezbytné teplo tak zvaný yang sleziny, který funkci zahřívání obstarává. Výsledkem tohoto procesu je tvorba qi a krve, která je pro fungování organismu nezbytná. Odpadní materiál se hromadí v žaludku a střevech. Důsledkem může být nafouknuté břicho, bolesti v oblasti žaludku, zácpa, průjem a zvracení. Odpadní zbytky se mohou dostat také do jiných částí těla a způsobit tak tvorbu vlhkosti. Sražená vlhkost způsobuje tvorbu hlenu, což není nic jiného než zbytky nestrávené potravy. Vytvořené hleny mají tendenci hromadit se v plících. A odtud je už jen krůček ke vzniku ucpaného nosu, slzení, rýmě, kašli nebo astmatu.
Pokud dítě trpí rýmou, kašlem a alergiemi a bolestmi ucha, je to většinou způsobeno nevhodnou západní stravou. Změnou stravy je možné většině dětských nemocí předejít nebo alespoň je výrazně omezit.
Kojení
Nejlepší stravou pro dítě je kojení. Mateřské mléko má správnou teplotu i konzistenci. I přes to mohou kojené děti trpět kolikou. Jak je to možné? Problém je v tom, že i dobrých věcí může být nadbytek. Slezina dítěte v případě krmení na požádání nestíhá zpracovávat potravu a ta pak stagnuje, což vede k zažívacím potížím. Cestou z kruhu ven je krmení dle časového rozpisu. Kojenec by měl dostat 60-90 ml mléka každé 4 hodiny. Musíme brát ale ohled na individuální potřeby dítěte. Moje osobní zkušenost je, že nechat dítěti minimálně interval 2-3 hodiny mezi jednotlivým krmením je dobrá cesta jak se kolice vyhnout.
Co dělat, když je mléka málo?
Některé potraviny dokáží v případě nedostatku mléka po porodu laktaci zvýšit. Patří mezi ně papája, černý sezam, tmavé pivo, šunka a buráky.
Recepty na podporu tvorby mléka:
- smícháme fenykl, anýz a kmín ve stejném poměru. Rozemeleme 1 čajovou lžičku směsi a smícháme ji s půllitrem vody, povaříme 10-15 min a scedíme
- čaj z ječmene
- ovesný čaj
- polévka z kapra
- rozvařené fazolky adzuki na kaši
Co dělat, když žena nemůže kojit?
Samozřejmě je možné použít umělé mléko. V Asii se ovšem jako náhražka mateřského mléka používá rýžová polévka.
Recept:
Lze ji připravit z 1 dílu rýže a 6 dílů vody. Vše vaříme na mírném ohni několik hodin nejlépe přes noc. Směs lze naředit horkou vodou pokud je příliš hustá a před nalitím do láhve se musí přecedit a odstranit tak zbývající rýžová zrna. Pro přípravu kojenecké rýžové polévky doporučuji bílou rýži, která je lépe stravitelná než hnědá.
Zavádění příkrmů
Ideálním obdobím pro zavedení příkrmů je věk kolem 5 nebo 6 měsíců, kdy dítě začne samo sahat po jídle rodičů. Chybou je začínat s příkrmy příliš brzy kdy na to dítě ještě není připraveno. Stejně tak není dobré začít podávat mnoho pokrmů příliš rychle za sebou. Začneme-li podávat pevnou stravu dříve, než je na to trávící trakt dítěte připraven, nedojde ke zpracování potravy, ale naopak ke stagnaci, tvorbě vlhkosti a hlenů.
Dle zásad čínské medicíny bychom měli podávat dítěti k jídlu pouze vařená jídla o teplotě 38 stupňů. Potrava by měla mít přibližně teplotu jako lidské tělo. V žádném případě bychom dítěti neměli podávat studené, ledové nebo mražené pokrmy a nápoje.
Proces trávení je založen na teplé přeměně, která probíhá díky jangové qi sleziny. Studené, ledové a mražené jídlo oslabuje a poškozuje trávení a slezinu, protože vyžaduje příliš energie na ohřátí potravy. Špatná zpráva je, že kvalita jin zůstává v jakémkoliv zmraženém jídle přítomna i po rozmražení a uvaření. Pro dětský organismus to znamená nadměrnou zátěž při trávení, které je
takovou stravou dlouhodobě oslabováno. Takto krmené děti mohou
být častěji nachlazené, unavené, trpět zažívacími potížemi, nadýmáním
nebo žaludečními křečemi.
Veškerá potrava by měla být rozmělněná na kaši. Dále bychom měli dětem podávat výhradně vařené potraviny. Proces trávení je v čínské medicíně připodobněn k procesu vaření. Pokud má potrava podobu polévky teplé 38 stupňů, je pro dítě snadno stravitelná.
Postup zavádění příkrmů
Prvním jídlem po mateřském mléce by měla být ředěná rýžová polévka viz. výše. Při zavádění pevné stravy je důležité podávat nové potraviny jednotlivě. Nově zavedenou potravinu bychom měli dítě krmit nějakou dobu a pozorovat, jestli nezpůsobila nežádoucí reakci jako zvracení, kolika, zácpa nebo řídká stolice. Pokud se něco takového objeví je potřeba potravinu okamžitě vyřadit a zkusit znova zavést za pár týdnů nebo raději po měsíci. V případě, že se celý týden po zavádění nové potraviny neprojeví příznaky nestravitelnosti můžeme zkusit jinou potravinu. Zavádění potravin tímto způsobem můžeme předejít vzniku alergií.
Jako další potraviny mohou být do jídelničku zařazeny různé druhy vařené zeleniny jako např. mrkev, brambory, zelené fazole nebo hrášek.
Pro mladé ženy okolo 30 - 35 let je menopauza obvykle něco co se zdá být zcela v nedohlednu. Podle TCM se už v této době rozhoduje o tom jak bude menopauza ženy v budoucnu probíhat. Životní styl v tomto procesu hraje velkou roli a ovlivňuje jestli menopauza proběhne s mírnými příznaky nebo se zásadními obtížemi.
